Jako malá jsem chodila do lesa s taťkou a, protože mě to bavilo, začal mě brát na střelnici, když potřeboval nastřelit své zbraně. Vždycky mi s sebou brával malorážku a náboje, abych s ním mohla taky střílet. Později jeho kamarád myslivec zmínil, že bych mohla zkusit sportovní střelbu, protože mi to docela šlo. Našli jsme střelecký klub v Ostravě a od té doby se můj život točí kolem tohoto sportu. Střelba je součástí mého života a i když to často není jednoduché (například cestování dokáže způsobit hodně stresu a frustrace), tak ty momenty, kdy se mi například podaří střelit osobák nebo něco vyhrát, stojí za to.

Myslím si, že se střelbou nikdy úplně neskončím. Sice nebudu pravidelně trénovat a závodit, ale občas si někde vystřelím. Teď obvykle trénuju 20-30 hodin týdně. Na univerzitě (University of Alaska Fairbanks) máme 5x3 hodiny čistě na střelnici, kdy se nepočítá chystání se a balení věcí, a pak 3 hodiny týdně posilovnu. Já ještě chodím do posilovny i mimo povinné tréninky. Momentálně studuju v USA, kde je sport v rámci školy, takže nemám problémy s absencí během závodů. Někdy musím trochu dohánět úkoly, ale vždycky všechno stihnu.

Čtení, kreslení, cestování, bullet journal, jóga.